πλουτοδότης

ου, ου, ὁ
A. giver of riches, Hes. Op. 126; θεός Ph. 1.232; ἥρωνι π. Arch.Anz. 45.147 (Chios); epith. of Dionysus, Poet. ap.Sch.Ar. Ra. 482; of Zeus, Orph. H. 73.4; of Zeus-Helios-Sarapis, Not.Scav. 1912.323; of Pluto, Luc. Tim. 21:—in form πλουτο‐δώτης, ου, ὁ, epith. of Men, BCH 23.389.
Liddell, Scott & Jones
A Greek-English Lexicon, 1940
An open-access project