πάλι

πάλι [α], later poet. form of πάλιν, Call. Epigr. 12, AP 5.181 (Mel.), Epigr.Gr. 314 (Smyrna), Orph. H. 3.10, Scymn. 470: also in later Prose, Phld. Mus. pp.17,40 K., Anon.Lond. 6.36, 18.4, POxy. 298.27 (i A. D.), cf. Phryn. 249.
Liddell, Scott & Jones
A Greek-English Lexicon, 1940
An open-access project