ἐπικυρόω

A. confirm, sanction, ratify, τὴν γνώμην Th. 3.71, cf.S. El. 793, X. An. 3.2.32, D. 15.34, SIG 167.20, etc.: c.inf., τίνες . . λόγοι καθεῖλον ἡμᾶς κἀπεκύρως αν θανεῖν; E. Or. 862:—Pass., πρίν τι ἐπικυρωθῆναι Th. 5.45; ἐπικυρωθέντων τῶν νόμων Arist. Ath. 37.1, cf. Sammelb. 1161.17 (i B.C.).
Liddell, Scott & Jones
A Greek-English Lexicon, 1940
An open-access project