ψυχοπομπός

Adj., ὁ
A. conductor or guide of souls, of Charon, E. Alc. 361; of Hermes, D.S. 1.96, Plu. 2.758b.
II. as Adj., ψ. δυνάμεις Porph. Antr. 8.
Liddell, Scott & Jones
A Greek-English Lexicon, 1940
An open-access project