τευχηστήρ

ῆρος, οῦ, ὁ

τεῦχος

A. armed man, warrior, ἄνδρες τ. A. Pers. 902 (lyr.); also τευχ‐ηστής, οῦ, ὁ , ἀνήρ Id. Th. 644, cf. Call. Jov. 77, A.R. 3.415, Tryph. 534.
Liddell, Scott & Jones
A Greek-English Lexicon, 1940
An open-access project