ταχυεργός

όν
A. doing or working quickly, Nonn. D. 28.79; ὀπός ib.29.157; epith. of Horus, Sammelb. 5620.14.
II. hasty, App. Pun. 47, BC 2.120, Adam. 1.16.
Liddell, Scott & Jones
A Greek-English Lexicon, 1940
An open-access project