vītŭlor

āri
I. v. dep. n., to celebrate a festival, keep holiday, be joyful (ante-class. for exulto, gestio): is habet coronam vitulans victoriā, Enn. ap. Fest. p. 369 Müll. (Trag. v. 75 Vahl.): in venatu vitulantes, Naev. ap. Non. p. 14, 18 (Trag. Rel. p. 9 Rib.): pontifex in sacris quibusdam vitulari solet, Varr. ap. Macr. S. 3, 2; cf.: Jovi opulento, incluto ... lubens vitulor, Plaut. Pers 2, 3, 2.
Lewis & Short
A Latin Dictionary, 1879
An open-access project