in-vīsus

a, um, adj.
I. Unseen: sacra maribus non invisa solum, sed etiam inaudita, Cic. Har. Resp. 27, 57: morbus, Cato, R. R. 141, 2: invisus atque inaccessus in id tempus saltus, Flor. 4, 12, 27.—
II. Adv.: invīsē, without being seen (post-class.): invise advenerat, Fulg. Myth. 3, 6.
Lewis & Short
A Latin Dictionary, 1879
An open-access project