dōlĭŏlum

i, n.

dolium

I. a small cask.
I. Prop., Col. 12, 44, 3; Liv. 5, 40. —
B. Nom. propr.: Dōliŏla, ōrum, n., a place in Rome, acc. to Varr. L. L. 5, § 157 Müll.; Paul. ex Fest. p. 69, 8 Müll.—
II. Doliola florum, the calyx, Plin. 11, 13, 13, § 32; cf. Schneid. on Varr. R. R. p. 579.
Lewis & Short
A Latin Dictionary, 1879
An open-access project